Horákovi
16. 2. 2007
Kdo je kdo

38 let, neurotická, s určitým pocitem viny. Systematická, zdatná,
metodická. Pochybující a nejistá. Touží po vášni. Nadějeplná,
optimistická a pozitivní. Její přístup k životu je liberální.
Lucie je zamilovaná žena, která se s nadějí dívá do budoucnosti.
Liberální hrdinka, která má sklon všechno, co se občas trochu
zkomplikuje, vysvětlovat a analyzovat. Je příliš teoretická a
racionalistická. Často jedná z pocitu viny, trestá sama sebe tím, že si
myslí, že nebyla dobrou matkou a že rozpad manželství byl její vina. Má
pocit, že musí napravit spoustu chyb. Její předchozí manželství s
mužem, kterého příliš obdivovala a jenž ji částečně zničil, z ní
udělalo ženu, která je snadno ovladatelná a v určitých ohledech
nejistá. Je pořádná, puntičkářská, občas až pedantská. Když je na dně,
vystupuje její nejistota do popředí: strach, že nebude na patřičné
úrovni jako matka, učitelka, přítelkyně... Své dcery vychovávala s
velkou tolerancí, nechtěla opakovat příliš autoritářský výchovný model,
který na ní uplatňoval její otec.

41 let, šlechetný, mírný. Jeho přístup k životu je tradiční.
Optimistický a lehce čitelný jako otevřená kniha. Je sentimentální.
Roztržitý, s velkou dávkou fantazie, kreativní.
Muž velké životní síly a přirozené vřelosti, spontánní a
praktický. Pro svou upřímnost a šlechetnost je ve čtvrti velmi oblíben.
Je milující otec, který své syny vychovává přísně, má velkou
emocionální inteligenci, založenou na instinktech. Je dobrý otec,
ačkoliv je trochu autoritářský. Vzhledem k životním okolnostem nemohl
studovat a v intelektuálních a kulturních záležitostech má proto v
porovnání s Lucií určitý komplex. Jeho velkou životní touhou je se v
tomto směru zdokonalit. Má sklony k nepořádku a chaosu, což se čelně
sráží s Luciinou obsesí pořádkumilovnosti. Díky své přirozené
inteligenci dokáže předvídat, co se stane, s výjimkou Lucie, která ho
vždycky dokáže svými reakcemi překvapit. Jeho přístup k životu je
tradiční, ale ne tak jako u jeho bratra a učitele Stanislava.

16 let, rebelka, senzitivní, přecitlivělá
Uprostřed puberty musela opustit prostředí, na které byla zvyklá,
a začít nový život kvůli rozhodnutí své matky, což nelibě snáší.
Obdivuje svého otce a velmi jí chybí, ale před matkou to skrývá, aby jí
neublížila. Svěřuje se s tím pouze své babičce Zdeně. Má pocit, že je
středem světa a všechno konvenční odmítá. Ve vztazích a ve všem, co má
ráda, je velmi vášnivá a vznětlivá. Připadá si zvláštní a jiná než
ostatní. Občas bere věci příliš vážně, podobně jako její matka, což je
častým důvodem jejich hádek. Po své matce zdědila rebelství a touhu po
nezávislosti.

11 let, extrovertní a velmi bystrá. Upřímná a otevřená až na hranici únosnosti. Sobecká.
Chce být umělkyní jako Chenoa z „OT“. Je spontánní, nepřemýšlí o
důsledcích toho, co říká. Je to malá princeznička, Barbie, ačkoliv má
ráda fotbal. Je materialistická, velmi zábavná, se sklony k
nekontrolovatelnému bláznění. Velmi úzkostlivá. Je dobrá kamarádka. Po
své matce zdědila výřečnost a schopnost racionalizovat jakýkoliv
konflikt. Často je „hlasem“ své introvertní starší sestry.

16 let, sentimentální a v kontaktu s dívkami stydlivý jako jeho
otec. Intelektuálně poněkud líný, blázen do fotbalu. Trochu darebák.
Je to hodný kluk s jednoduchým přístupem k životu. Nikdy nespěchá.
Nemá žádné dlouhodobé cíle. Dokud nepřijede Lucie a nepřevrátí jeho
život naruby, nemá ambice být něčím nebo někým jiným, než byl dosud.
Jeho způsob přijímání věcí „tak, jak jsou“ a tendence zjednodušovat
problémy řadu poněkud komplikovanějších lidí z jeho okolí rozčiluje.
Jeho životní filozofie je „nechat se unášet proudem.“ Neužívat si a
nebýt šťastný je podle něj zločin. Jeho představa štěstí je najít si
práci, která by mu bez velkého úsilí zajistila slušnou životní úroveň,
což je často předmětem jeho sporů s otcem. Nerozumí komplikovanému
ženskému světu, plnému důmyslností a náznaků, které jdou mimo jeho
chápání. Věci vidí černobíle: „Pokud se ti holka líbí, líbí se ti.
Pokud se ti nelíbí, tak ne.“

11 let, nezvladatelný, velmi zábavný
K holkám se chová hrubě. Je arogantní, povýšený, rád se předvádí,
ale hluboko uvnitř je citlivý. Je zranitelný a potřebuje lásku. V
kontaktu s opačným pohlavím rád dává najevo své opovržení a je
nenapravitelný provokatér. Opravdový vůdce party. Jeho chování je jen
krunýřem před vnitřní zranitelností. Zkrátka – celý Bart Simpson.

6 let, milující, smířlivý, potřebuje ochranu, velmi hodný...
Kuba nejhůře snáší nepřítomnost matky, takže přirozeně nejvíce ze
všech bratrů potřebuje novou. Je milující a potřebuje něžnost, je
oddaný komukoliv, kdo je ochotný věnovat se mu. Z nových rodinných
poměrů je lehce dezorientovaný. Záleží mu na vztazích mezi ostatními
členy rodiny. Kryje své bratry a často je obviňován ze spousty věcí,
které neudělal. Je šlechetný a dobrosrdečný, protože stoicky přijímá
trest, který by měli dostat oni.

něco přes 60 let, milující a mateřská. Komunikativní.
Je to dáma, žena každým coulem. Byla dobrou manželkou, snažila se
dobře vypadat, pečovala o manžela a její dcera byla dokonalá. Po smrti
manžela neměla najednou nic, co by ji zaměstnávalo, takže se musela
začít starat sama o sebe. Po období přísného smutku se jí vrátila
životní energie, ačkoliv se nikdy neodvážila udělat nějaké dramatické
kroky, například se znovu zamilovat. Návrat dcery a vnuček ji naplnil
štěstím a dal jejímu životu znovu smysl. Je milující a upovídaná, má
sklon chovat se přezíravě, zejména pokud přijde řeč na její dceru,
která byla vždycky „ve všem jednička“. Zná všechny sousedy, ráda
každému pomáhá a lichotí jí pocit, že je oblíbená. Její vztah k Janovi
překračuje hranice prostého sousedství – pro jeho syny je spíše
babičkou a chová k nim opravdovou náklonnost.

49 let, hašteřivý, konzervativní (s poněkud radikálními názory),
lakomý, ale velmi šlechetný a oddaný, snadno ovladatelný. Samotář,
který touží po Janově rodinném zázemí a je na něm citově závislý.
Melancholický a sentimentální, je beznadějný romantik, ačkoliv se snaží
to skrývat.
Stanislav je hašteřivý jen na první pohled. Janovu novou rodinu
postupně přijme za vlastní a stane se její podstatnou součástí. V domě
se pohybuje často, naslouchá problémům členů rodiny a je mezi nimi
jakýmsi prostředníkem. Stanislav Janovi vždy otcovsky radil, že to
nejriskantnější řešení není to nejsprávnější. Kvůli rodině a způsobu
života na Jana zdravě žárlí. Ve svých politických názorech a pohledu na
život je velmi konzervativní. Nemá rád změny. Věci, které má, pro něj
hodně znamenají a lakomý je jen proto, že mu peníze dodávají pocit
bezpečí. Jednou z jeho vášní je fotbal a vše, co souvisí s místním
týmem, pro něj moc znamená.